Co ochutnat v Řecku na ostrovech? Víc než musaku a gyros

Co ochutnat v Řecku na ostrovech, to turistické jídelníčky často zamlčí. Místo musaky a gyrosu patří na stůl grilované ryby, kozí a ovčí sýry, polévky z luštěnin, kapary a zelenina z ostrovní půdy. K tomu přijde ouzo nebo tsipouro a nakonec sladkost s medem. Řecká kuchyně navíc není jednotná, každý ostrov vaří trochu jinak. Sedm nejčastějších omylů ukazuje, jak se v nabídce zorientovat a kam si sednout.

Omyl první: řecká kuchyně je všude stejná

Na Krétě si objednejte dakos, topinku z ječného sucharu s rajčaty a sýrem, a kalitsounia, malé koláčky s tvarohem. Santorini je spojené s favou, pyré ze žlutého hrachu, a s drobnými rajčaty, ze kterých se dělají smažené placičky. Na Naxu jsou slavné brambory a sýry, k nim patří likér kitron z citrusu.

Rozdíly vznikají tím, co se na ostrově daří. Hornatý ostrov s kozami dává sýry, rovinatý ostrov s úrodnou půdou zeleninu, malý skalnatý ostrov hlavně ryby. Proto stojí za to hledat místní specialitu, ne stejné menu jako o ostrov vedle.

Chios proslavila mastiha, pryskyřice z mastixovníku, která se přidává do zmrzliny, likérů i pečiva. Lesbos je domovem ouza. Při plánování cesty si zjistěte, čím je ostrov proslulý, a objednávejte právě to.

Omyl druhý: ryba je levné a rychlé jídlo

V přímořské taverně se ryba obvykle prodává na kilo a cenu určuje váha. Číšník ji přinese na pult nebo ukáže na ledu a vy si vyberete. Zeptejte se na cenu za kilogram předem a požádejte o zvážení u stolu, jinak můžete zaplatit víc, než čekáte.

Čerstvou rybu poznáte podle lesklých, vypouklých očí, červených žaber a pevného masa, které po stisknutí zpruží. Grilovaná ryba s olivovým olejem a citronem je nejjednodušší a nejlepší úprava. Drobné ryby jako sardinky nebo ančovičky bývají levnější a pro první ochutnávku se hodí.

Chobotnice sušená na slunci a pak grilovaná je klasika, kterou uvidíte u přístavu. Calamari z mraženého kuřete moře se od čerstvých liší gumovitou chutí. Zeptejte se, jestli je to ulovené dnes.

Omyl třetí: ouzo se pije na ex

Ouzo je anýzový destilát a pije se pomalu, zředěné vodou a s ledem, kdy se zakalí do mléčné barvy. Podává se k malým pokrmům, mezedes, takže prázdný žaludek nepatří k dobrým nápadům. Na Krétě místo něj najdete tsikoudiu nebo raki, čirý destilát z hroznových výlisků, který hostitel často nabídne po jídle zdarma.

Dobrá volba je domácí víno ve džbánku, krasi hima, které bývá levnější než lahvové a chutná po místní odrůdě. Řecká vína z ostrovů jako Santorini mají svůj charakter, často minerální a svěží. Zeptejte se, jaké víno majitel doporučuje k rybě.

Pivo a frappé patří k letní terase, ale k jídlu se více hodí voda s víčkem citronu. Pokud řídíte, vezměte to vážně i u malých sklenic, protože destiláty bývají silné.

Omyl čtvrtý: féta je jen do salátu

Řecký salát, horiatiki, se v Řecku dělá z rajčat, okurek, cibule, oliv a plátku fety, ne z hlávkového salátu. Féta se podává vcelku, ne rozdrobená, a zalévá se olejem s oreganem. Kdo ji zná jen z obchodu, ocení rozdíl chuti u ostrovní verze z ovčího nebo kozího mléka.

Saganaki je smažený sýr, nejčastěji z kefalotyri nebo gravièry, podávaný s citronem. Na Krétě ochutnejte graviéru, tvrdší sýr s mírně sladkou chutí. Chcete-li vyzkoušet kozí specialitu, zeptejte se na místní sýry, které se prodávají hlavně v malých taverně a na trhu.

Olivy a olej jsou vizitkou ostrova. Nechte si přinést olej k chlebu a ochutnejte ho samotný. Zelený olej s hořkým koncem znamená čerstvou sklizeň.

Jak poznat dobrou tavernu, ne past na turisty

První znak je, kdo v ní sedí. Pokud jsou u stolů Řekové, často celé rodiny, kuchyň obvykle drží laťku. Podniky s lákači na ulici a jídelním lístkem s fotografiemi v pěti jazycích mívají horší poměr ceny a kvality.

Krátký jídelní lístek je lepší než dlouhý, protože znamená, že se vaří z toho, co je dostupné. Zeptejte se na denní nabídku a nechte si ukázat, co je v kuchyni, což je v Řecku běžný zvyk. Za chléb a příbor se v některých podnicích účtuje malý poplatek, takže ho nepovažujte za podvod.

Vzdalte se o dvě ulice od hlavního nábřeží a podívejte se do vedlejších uliček. Tam bývají taverny pro místní, otevřené do pozdního večera. Obsluha se vás vyptá, co máte rádi, a doporučí.

Omyl pátý: dezert si na účet dáte sami

V mnoha tavernách přinese majitel na konci večeře ovoce, malý dezert nebo štamprli jako pozornost podniku. Řekne se tomu kerasma a bývá to znamení, že jste hostem, ne zákazníkem. Nechte si ho a poděkujte.

Z dezertů vyzkoušejte řecký jogurt s medem a ořechy, loukoumades, smažené kuličky z těsta polité medem, nebo galaktoboureko, krémový koláč s fylo těstem. K snídani se hodí bougatsa, plněné pečivo s krémem nebo sýrem. Káva je silná, a pokud ji chcete sladší, řekněte to při objednávce.

Med z ostrovů je často tymiánový nebo z divokých květů. Zeptejte se na původ, nebo si ho rovnou přidejte na jogurt k snídani. Je to jednoduchý způsob, jak ochutnat ostrov, aniž byste se přejedli.

Můj tip: Doporučila bych při první večeři objednat jen dvě až tři malé mezedes ke sdílení a zeptat se číšníka, co dnes přišlo z lodi nebo z pole. Z odpovědi poznáte, jestli kuchyň pracuje s denní nabídkou. Hlavní chod pak přidáte až na základě toho, co vás zaujalo.

Zdroje

• Řecká národní turistická organizace
• Ministerstvo zahraničních věcí ČR (informace pro cestovatele)