Jak číst čísla o úmrtnosti na koronavirus a proč se liší

Kolik lidí na covid-19 skutečně umírá, nevyjadřuje jedno číslo. Smrtnost mezi potvrzenými případy, smrtnost mezi všemi nakaženými a nadúmrtí měří každé něco jiného a mohou se lišit i o řád. Kdo chce situaci pochopit, potřebuje vědět, z čeho které číslo vychází a jaká má omezení. Riziko úmrtí přitom silně závisí na věku, zdravotním stavu, očkování a na tom, o jakou fázi epidemie jde.

Základní pojmy, které se často pletou

Úmrtnost v odborném smyslu udává, kolik lidí z celé populace zemře na danou příčinu za určité období. Smrtnost naproti tomu vztahuje počet zemřelých k počtu nemocných nebo nakažených. V médiích se tyto pojmy často zaměňují, což vede k nedorozuměním.

U covidu-19 se nejčastěji používají tři ukazatele:

• smrtnost potvrzených případů, tedy podíl zemřelých z těch, kterým byla nákaza potvrzena testem,
• smrtnost nakažených, odhad podílu zemřelých ze všech nakažených včetně těch, kteří nebyli testováni nebo neměli příznaky,
• nadúmrtí, rozdíl mezi skutečným počtem zemřelých ze všech příčin a počtem, který by se dal čekat na základě předchozích let.

Proč se čísla tolik liší

Smrtnost potvrzených případů závisí na tom, kolik se testuje. Na začátku epidemie se testovali hlavně lidé s těžším průběhem, a tak vycházela vysoká. Když se testování rozšířilo, do statistik se dostalo víc mírných případů a číslo kleslo, i když se nemoc sama nezměnila.

Smrtnost nakažených je přesnější, ale je to odhad. Vychází ze studií, které zjišťují protilátky v populaci, a z modelů. Proto se v různých zemích a obdobích liší.

Nadúmrtí zachycuje i úmrtí, která nebyla s covidem spojena testem, a také nepřímé dopady, například odložená péče o jiné nemoci. Na druhou stranu ho ovlivňují i jiné faktory, třeba vlny veder nebo chřipkové sezóny.

Zemřel na covid, nebo s covidem?

Tato otázka se během pandemie objevovala často. Statistiky v různých zemích používaly odlišné definice. Někde se započítával každý zemřelý s pozitivním testem v určité době před smrtí, jinde se rozlišovala hlavní příčina úmrtí podle lékařského listu o prohlídce zemřelého.

V Česku se data o úmrtích vyhodnocovala z hlášení a z listů o prohlídce zemřelého a postupně se upřesňovala. Proto se čísla zveřejňovaná den po dni mohla lišit od pozdějších souhrnných statistik. Při srovnávání mezi zeměmi je dobré vždy zjistit, jakou definici kdo použil.

Na čem riziko závisí

Nejsilnějším faktorem je věk. Riziko vážného průběhu a úmrtí výrazně stoupá u starších lidí, zvlášť po sedmdesátce. Roli hrají také chronická onemocnění, například choroby srdce a cév, plic, cukrovka nebo oslabená imunita.

Významně riziko snížilo očkování a také předchozí prodělaná nákaza. S tím, jak přibývalo lidí s nějakou imunitou a jak se měnily varianty viru, se změnil i obraz nemoci. Proto čísla z roku 2020 nelze přenášet do dalších let.

Jak číst statistiky bez zkreslení

Ptejte se, co je ve jmenovateli. Počet zemřelých bez údaje, k jaké skupině se vztahuje, mnoho neřekne. Je rozdíl, jestli jde o podíl z potvrzených případů, z hospitalizovaných, nebo z celé populace.

Sledujte trend, ne jednotlivý den. Denní hlášení kolísají kvůli víkendům, svátkům a zpožděnému zápisu. Týdenní průměry jsou spolehlivější.

Srovnávejte jen srovnatelné. Země s jinou věkovou strukturou, jiným testováním a jinou definicí úmrtí budou mít jiná čísla, i když situace může být podobná.

A čerpejte z oficiálních zdrojů. Data pro Česko zveřejňuje Ministerstvo zdravotnictví a Ústav zdravotnických informací a statistiky, údaje o celkové úmrtnosti Český statistický úřad.

Časté otázky

Je covid-19 smrtelnější než chřipka?

V prvních vlnách pandemie, kdy populace neměla žádnou imunitu, byl covid-19 pro starší a rizikové skupiny výrazně nebezpečnější než sezónní chřipka. S očkováním a prodělanou nákazou se rozdíl zmenšil. Přesné srovnání závisí na období, věkové skupině a použité metodice.

Proč se oficiální čísla zpětně měnila?

Protože data o úmrtích se zpracovávají postupně. Některá hlášení přicházejí se zpožděním a lékařské dokumenty se ověřují. Zpětné opravy jsou běžnou součástí statistické práce a nejsou známkou manipulace.

Kde najdu spolehlivá data?

Pro Česko u Ministerstva zdravotnictví, Ústavu zdravotnických informací a statistiky a Českého statistického úřadu. Pro mezinárodní srovnání zveřejňuje data Světová zdravotnická organizace a Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí.

Zdroje

• Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
• Český statistický úřad
• Státní zdravotní ústav
• Světová zdravotnická organizace